Sniperův blog

V současnosti implementuju komunikaci s ARESem (přístup do registru ekonomických subjektů) a chtěl jsem si trochu ulehčit psaní. Mám objekt dotazu, který na základě nastavených parametrů sestaví buď URL s parametry pro případ dotazu pomocí GET nebo XML dokument pro případ POST dotazu. Jelikož dotaz sám ví, jestli bude pomocí GET nebo POST, rozhodl jsem se generování dotazu implementovat jako magickou metodu __toString(). A zle jsem narazil.

Kdo me zná ví, kdo ne ten možná taky - rád jím ve fastfoodech. Ať už v McD, KFC nebo nově v burgerkingu, rád si zajdu na krásnej hamburgeřík s hranolkama a BBQ omáčkou. A kde se podle mě všechno toho jídlo bere?

Nagoya. Město na půli cesty mezi Tokiem na Osakou. Přesun do Nagoyi byl bez problémů, jenom jsme trochu měli problémek s nalezením našeho hostelu, ale i to se po chvíli vyřešilo. Po návratu z Fujisan jsme byli poněkud mrtvolní a tak jsme rovnou zalezli do postele. Když jsme se probudili, čekal nás krásný osmý den.

Z hostelu jsme vyrazili poměrně pozdě, nicméně to zas až tak nevadilo. Měli jsme v plánu zdolat Fuji, nejvyšší horu Japonska (výška 3776m). Pokud chceme vidět východ slunce na vrcholu, musíme na horu začít šplhat už večer.

„Hej, kluci, co děláme tady když slunce vychází za 5 minut?“ touhle větou začal náš sedmý den v Japonsku. Xsoftův budík prostě nebudil jak bylo v plánu a trochu jsme zapsali. Ve výšce tři a půl kilometru nad mořem. Od vrcholu nás dělilo asi 200 výškových metrů a do východu slunce 5 minut.